Jak to všechno začalo Někdy v květnu 2007 jsem se rozhodl, že bych si mohl pořídit něco jiného, než jenom ježdění po zemi. Navnadil mě na to jeden známý, pořád jsme se jen tak o tom bavili a já pořád jen auta a on zase letadla. No a pak přišlo rozhodnutí, že bychom si mohli pořídit něco oba dva. Já jsem to samozřejmě musel mít hned a co nejdřív a on s tím zase vůbec nespěchal. Ale když už jsem se rozhodl, tak jsem do toho šel. Ale opravdu jsem se bál, protože jsem nikdy nic takového neřídil a ani nestavěl.

EASY GLIDER ELECTRIC Po hodinách strávených na fóru vyhrál Easy Glider Electric. Jasné bylo, že to musí být letadlo na baterky :-), protože už jsem vlastně měl nabíječky a pak taky z nějakého materiálu, co by se nechal rychle opravit. Samozřejmě podmínka byla taky to, že větroň a rozpětí větší než 1,5m, prostě na naučení a pohodu. Vybranou jsem už měl i elektroniku, takže zbývalo jen zjistit nějaký internetový obchod a začít objednávat. Všichni měli přibližně stejné ceny, ale vyhrál to HANGÁR. Rád popíšu, proč právě on. Jako jediný obchodník, mi vyhověl v požadavku, že mi k rádiu FUTABA FX-18 nepošle obsah příslušenství, co se nacházel v krabici, já jsem ho vlastně ani nepotřeboval (serva a přijímač). Do telefonu jsem se přiznal, že jsem úplný začátečník a že o tom vůbec nic nevím a že bych chtěl jen to a to, vše vlastně nastudované z fóra a ICQ od kamarádů. Taky jsem měl ještě požadavek na dva kusy MiNH akupacků a samozřejmě vteřiňák s aktivátorem. Dál jsem už vlastně nevěděl co mám chtít, jen sem do telefonu poprosil, že prostě vše co bych ještě mohl potřebovat. Finančně jsme se domluvili na nějaké částce, a že mi bude prostě posláno vše. Za dva dny jsem měl EGE-ho doma, podíval jsem se na obsah balíku a normálně jsem nevěřil vlastním očím! Našel jsem spousty věcí, o které jsem ani nežádal, počínaje od naletovaných konektorů, skelné pásky, krystalů, prodlužovaček, suchého zipu a jiného materiálu, no prostě PARÁDA! Do krabice letadla jsem se jen letmo podíval a jen kroutil očima, říkal jsem si, že jestli tohle dám dohromady, tak budu snad bůh! Do stavby jsem se nepustil, protože manželka o tom vlastně vůbec nevěděla a dcerka to naštěstí neprozradila a já hledal dlouho příležitost, jak jí to vlastně mám říct. Rádio jsem ani neschovával, řekl jsem, že to je nový komponent k PC, ještě, že tomu naštěstí vůbec nerozumí. Jsem ale hnusnej, co? Věděl jsem, že na PC existuje něco jako letecký simulátor AFPD a tak jsem si ho ..... , připojil Futabu FX-18 přes převodník Tx / USB Setronic a začal trénovat s Easy Gliderem Electric. První dojem byl takový, že se to snad nikdy nenaučím, prostě kniplování bylo tak zmatené, že jsem se nemohl dostat nahoru a nebo jsem pořád ryl čumákem v zemi. Byla to sice spousta hodin strávených u PC, ale když tam byla hlavně chuť se něco naučit. Hodiny jsem nepočítal a jen pořád lítal a lítal. A na jednou se začal dostavovat výsledek a začalo mě to čím dál tím víc bavit. Zjistil jsem, že rádio připojené k PC bez krystalu se asi až po 35-ti hodinách vybije a tohle se opakovalo asi celé dvakrát. Asi tak po měsíci hledání výmluv, jsme to s dcerkou doma řekli. Čekal jsem, že poletím i s letadlem rovnou z okna, ale manželka jen řekla "já jsem to stejně věděla, že si to chceš koupit". No a já zůstal akorát čučet. Druhý den jsem se pustil do stavby, měl jsem z toho opravdu panickou hrůzu, nikdy sem nic takového neviděl a když jsem si kdysi stavěl takového toho komára s vrtulí na gumu, tak jsem byl rád, že na krabici byl nakreslený návod, jak to poskládat dohromady. :-D Ale i přesto jsem se pustil do stavby, v jedné místnosti rozložený letadlo a v druhý místnosti zapnutý PC. Hodně jsem se naběhal mezi těmito místnostmi. Asi největší zážitek mám z toho, jak jsem lepil trup. Pořád jsem si říkal, že ho nesmím hlavně slepit křivě, jinak si asi moc nezalítám. Postupoval jsem přesně podle návodu, ale i přesto se mi trup začal nějak divně kroutit na jednu stranu. Trup byl slepený ze vnitř vteřiňákem a nebyla už šance návratu. Vzpomněl jsem si najednou na mojí zámečnickou profesi, když jsem svařoval a potřeboval jsem to mít všechno rovně. Už jste asi viděli někdy pavouka, jak plete svoje sítě, a tak přesně jsem si připadal! Seděl jsem na zemi, vteřiňák vedle sebe, ruce na přední časti trupu a nohy na zadní a vždy jsem jednou rukou udělal tak dva centimetry lepidlem nános do vrchní mezeru trupu a začal rukama současně rovnat trup doprava a nohama do leva, jestli to pomůže, než lepidlo zaschne. Musel jsem čekat, už nezbylo nic volného na aktivátor, smůla. Ale ono to fungovalo, takhle jsem postupoval tak dlouho, až byl trup zalepený a hlavně rovný. Ten den jsem musel práci ukončit, byl jsem zkroucený jak paragraf. Další den jsem se pustil do lepení bowdenů, u obou jsem postupoval stejně blbě. Do obou se mi dostalo i při velké opatrnosti vteřinové lepidlo a vnější s vnitřním jsem slepil k sobě. No ale na funkci to nijak nebránilo, ale ovládání mohlo jít prostě o něco lehčeji. Další zaváhání bylo lepení pantu na kabinku, do dneska je na jednom pěkný otisk mého prstu, jak mi vteřinák vyst5íknul z proříznuté díry přímo na prst, který držel pant proti pohybu. Vše se krásně zafixovalo i bez aktivátoru. To bylo najednou nadávek, ale nebylo mi to nic platné, když jsem pořád nosil kabinku přilepenou za pant na prstě. Po chvilce jsem pokračoval dál, zalepil jsem vše co jsem měl a najednou..... byl jsem okouzlen.

Osazení modelu elektronikou Trošku jsem váhal při osazování modelu, ale už při stavbě jsem koukal, že jsou všude výlisky, různá místa a zákoutí. Takže jsem brzy pochopil, že každá věc má své místo. Byl jsem rád, že jsem měl napájený všechny konektory a mě jen čekalo připájení drátů od regulátoru k motoru. Při prvním spuštění se motor točil na druhou stranu, prostě zákon schválnosti. Takže zase přepájet, a zrovna místa kolem motoru na tuto manipulaci není dostatek. Všechno jsem si usadil a vzhledově upravil, další manipulace jsou pak snadnější, než se přehrabovat ve změti drátů. Trošku mi dělalo problém osazení křídel, nevěděl jsem co s prodlužkama serv a pak tam bylo v návodu zalepení velké spodní časti záslepky. Tak sem to všechno zalepil a dovnitř i ty prodlužky a to byla velká CHYBA!

Viditelnost modelu - Easy Glider Electric Hned jak jsem ho uviděl vcelku, bylo mi jasné, že na obloze když budu chtít létat daleko, tak nic neuvidím. Takže jsem začal vymýšlet, jak to udělat, abych byl spokojený jak s modelem, tak s barevnou kombinací. Já jsem v tomhle směru prostě strašný, všechno mi musí ladit na oko! Sehnal jsem si dvě barvy na EPP. Nevím proč, ale černou a červenou prostě mám rád a začal jsem spekulovat, co a jak nastříkám. Představu jsem už měl, ale to rovnou aplikovat na letadlo? To v žádném případě! Udělal jsem si pár "PrtScn" z leteckého simulátoru letadla EGE a hned to bylo snazší. Sice nejsem žádný malíř, ale rád se s vám pochlubím, jak jsem postupoval a tvořil ono barevné provedení. Obrázky jsem si načetl do grafického programu a začal laborovat, asi by se sem ani všechny ty obrázky nevešly, bylo hodně pokusů a omylů, ale najednou jsem vytvořil něco úplně jednoduchého. Teď už zbývalo aplikovat barevnou kombinaci na letadlo. Začala se mě zmocňovat nepředstavitelná panika, vždyť já jsem nikdy nic nemaloval, nenatíral a natož nestříkal barvou ve spreji! Návod jsem si přečetl asi desetkrát, ale odhodlání pořád žádné. Pořád mě děsila představa, že to pokazím. Asi tak po hodině přemlouvání, jsem odnesl všechny potřebné věci na balkon, který jsem před tím minimálně pětkrát zkontroloval, jestli tam nefouká vítr. Z toho strachu jsem všechno obalil novinama, i když jsem věděl, že barva nemůže stříkat za roh a někam jinam než nemá, ale tyto věci mě nestačily k tomu, abych z toho letadla na zadní části neudělal kouli z novin. Stejně to trvalo hodně dlouho, něž jsem začal barvou stříkat plochy letadla, všechno jsem znova kontroloval a kontroloval...... Křídla šly celkem v pohodě, tam to bylo ze předu a ze zadu a všechno jsem měl krásně popsané, abych nic nespletl, ale ty zadní letky byly dost problémové. Nedalo se to rozložit, celé to bylo slepené vteřinovým lepidlem a proto ta koule z novin a jen odkrytá část, která měla být nabarvena. Nakonec se všechno povedlo a já byl výsledkem maximálně spokojený.

Ještě před prvním letem Musel jsem v prvním případě vykoumat nějaký přepravní obal pro Glidera. Měl jsem k dispozici pouze originální krabici a přepravní vozík. Opět jsem našel inspiraci na internetu. Sehnal jsem si dva různé rozměry krabic a pustil se hned ten večer do díla, abych byl na následující víkend už připravený. Chvilku jsem řezal, pak lepil a vykouzlil jsem toto. Ted přišlo na řadu vyzkoušení na přepravní vozík, ale otázka zněla kde? Mám to všechno tahat někam před barák a dělat tam lidem divadlo při zkoušení skládání a rozkládání? Špatná volba! Na chodbě a ve sklepě úzké chodbičky. Zase špatná volba! Koukám na hodinky a zjistil jsem, že mám tak hodinu a půl na to, abych to mohl vyzkoušet v obýváku, než se manželka vrátí z práce a než to uvidí a .... raději ani nepomyslím, jak by to asi dopadlo, kdyby mě ta s tím vším našla. Pustil jsem se tedy do akce, naštěstí se všechno povedlo na první pokus, udělal jsem rychle pár fotek a vše zase rychle rozebral no a dcerka to za malou úplatu na mě ani nepráskla!